|
| |
|
|
Svědkové Jehovovi - vývoj vybraných naukových témat
Velechovský, Petr ; Bartoň, Josef (vedoucí práce) ; Větrovec, Pavel (oponent)
Svědkové Jehovovi - vývoj vybraných naukových témat Petr Velechovský Anotace Svědkové Jehovovi a společnost Strážná věž jsou veřejnosti známé pojmy. Od počátku vzniku svědků Jehovových se tisíce článků pokusily v tisku popsat zdařile či méně zdařile jejich historii. Pokud bychom vycházeli z toho, že sami svědkové o sobě publikují pouze pravdivé informace, museli bychom dospět k závěru, že jde o nejlepší náboženskou organizaci na světě. Od roku 1998 jsem se cíleně problematice svědků Jehovových a dalších nových náboženských hnutí věnoval v mnoha článcích časopisů Dingir - religionistický časopis o současné náboženské scéně, Rozmer - časopis pre kresťanskú duchovnú orientáciu a Sekty i Fakty. Zároveň jsem vyvracel omyly a chyby, které o jejich organizaci publikovali jiní. Cílem bylo publikovat pravdivé informace, které nejsou jejich členům a veřejnosti běžně dostupné. V době rozvoje internetu a digitalizace archivů by se zdálo, že to již není potřeba. Na internetu lze najít různé informace, ale hodnotu mají pouze tehdy, jsou-li řádně ověřené a pokud možno čerpány přímo z prvotních zdrojů. I proto je třeba mít nadále ovšem také kritický pohled na samotné nauky svědků a objektivně hodnotit nebezpečí, které plyne z jejich nauk pro věřící i nevěřící populaci. Veřejnost se v dnešní době o svědky Jehovovi nezajímá....
|
|
|
Hora Žalý na harrachovském panství v Krkonoších jako místa paměti. Turismus: nový způsob šlechtické reprezentace v Čechách 19. století
Korbel, Tomáš ; Altová, Blanka (vedoucí práce) ; Štemberk, Jan (oponent)
Záměrem této práce je sledovat proměnu výrazného přírodního místa - krkonošské hory Heidelberg/Žalý v 19. století, kdy se z topografického bodu v krajině bez národní či posvátné minulosti postupně stává symbolické místo paměti, a na základě rozboru dostupných pramenů určit, které společenské "subjekty" se na tvorbě tohoto symbolického "konstruktu" podílely. Vyvrcholením této symbolické proměny hory v místo paměti se stala výstavba rozhledny na vrcholu českými turisty v devadesátých letech, kteří se v rámci nacionalistického "soupeření" mezi českými a německými turistickými organizacemi o "ovládnutí kopce" nezdráhali využít toponomastickou argumentaci výkladu původu českého názvu hory, která se však nezakládala na reálných faktech, ale pouze na určitých představách lokální "kultury vzpomínání". Tyto představy přežívaly a byly udržovány po staletí ve vzpomínkách jako mýtus v symbolické rovině kolektivní paměti místního etnického (českého) obyvatelstva a během 19. století se rozšířily nejprve zásluhou určité vrstvy státních úředníků- topografů a posléze především díky rozmachu turistických spolků. Ke zformování Heidelbergu/Žalého jakožto místa paměti přispěl také majitel panství - zemský a lokální patriot - hrabě Harrach, který tyto snahy podpořil finančně (sponzorováním výstavby rozhledny) i...
|
host ::
RSS.